Karak 2017 Black Plague

V roce 2012 jsem přestal hrát hrát Warhammer 40000. V době, kdy jsem končil mi přišla komunita hráčů ustálená. Jezdilo se na na víkendové turnaje Ogr Cub, Adeptus Mechanicus a v neposlední řadě na Karak.

Tím, jak byl Karak hojně navštěvován, stala se z něj jakási perla tehdejších turnajů. V roce 2016, na podzim, jsem se díky několika přátelům k W40K vrátil. Začal jsem zase hrát a jednoznačným milníkem v novodobé historii W40K v Jablonném nad Orlicí měl být právě Karak 2017.

Upnul jsem se k němu a směřoval tam všechny členy našeho klubu. Protože... Karak je prostě Karak. Nakonec nás bohužel kvůli různým důvodům byla jen hrstka, ale další se přijeli podívat alespoň na kukačku. V sobotu tak bylo v tělocvičně - ať už hrajících, či jen koukajících - asi 8 lidí hlásící se k Warapple a to je fajn.

Můj první turnaj vůbec byl právě Karak. V srpnu 2008 jsem koupil kodex SM, sehnal pravidla 5. edice (vyšla v červenci 2008) a nakoupil modely. Štěstí bylo, že tento Karak 2008 byl na menší počet bodů. Dal jsem si cíl být nejhůř 3. od konce. To se povedlo. Do turnaje mne tehdy uvrtal Toshiro.

Karak 2008 a Křeček, vzadu vpravo Greg a Saša. Je ten v bílém triku Toshiro?

Karak Venom 2009

Pak následovalo několik dalších Karaků, až přišel konec. Konec 5. edice a já s tím sekl. To by nebyla ještě taková tragedie. Jak vidno, začít znovu se dá vždy. No ale já to i prodal.

Další ročníky Karaku jsem s W40K pochopitelně již nenavštívil, ale v roce 2014 a 2015 jsem se na Karak podíval díky hře Dystopian Wars. Tím, co jsem viděl, jsem byl překvapen.

Karak 2014 - W40K sekce

Prý to bylo tím, že o W40K 7.(6.?) edice nebyl až takový zájem, ale hlavně tím, že snad někde běžela souběžně další akce (pochopil jsem až letos).

Avšak tímto vším se již nemusíme zaobírat. Protože právě proběhl Karak 2017! A jak tam freneticky pokřikoval Václav: "Make Karak great again!", tak se podle mého i stalo. Prohodil jsem směrem k našim chlapcům, že takhle si Karak pamatuji já.

Karak 2017 The Black Plague - stoly ve třech řadách nahusto a skoro až dozadu

 Přijeli jsme v pátek. Přivítal jsem se a pozdravil s několika známými z dob minulých. Shlédnul jsem stoly a šel si připravit místo do tělocvičny, kde se spalo. Přímo z Warapplu se mnou přijel Wesley a Mates. Oba poprvé na velkém turnaji.

Mates hraje Dark Angels, včetně primaris a toho jejich tanku. Wesley hraje Tzenchovi démony. Já jsem přijel standardně s Ultramarines. Během relativně krátké doby se mi i díky přátelům povedlo dát dohromady alespoň nějakou armádu v jejímž čele stál Guilliman.

Odešli jsme zpět do tělocvičny, kde se mělo hrát. Začali jsme se družit. Ať už s lidmi z Wargaming Mamas, nebo s některými hráči a také s nejdůležitější postavou Markanem (protože bufet, že jo)!

Na jednom ze stolů jsme zahráli osekanou verzi Fraghammeru (pravidla zde). Hráli jsme na teleporty, bedny se zbraněmi - na střelbu i CC a s bednou drog, které mohli např. zlepšit BS, nebo SAVE. Legrace náramná a nakonec nás hrálo asi 6 lidí.

A přišla sobota.... ještě jednou představím svoji armádu:

1x Guilliman, 2x Librarian (zdravím Krutora), 2x Dreadnought - raketa, T-Lascan., 1x 5 scouts - boltery a HB (stratagem na 1 ránu HB a pak D3 MW je super), 1x 5 scouts - snipers s camocloacks, 2x 5 SM - Sgt., 1x raketa, 1x Landspeeder HB, HF, 1x Predator - full lascan., 1x Devastator - 2x raketa, 2x lascan, 2x SM a Sgt., 1x Razorback s THB, 1x Razorback s TLC, 1x Razorback s TAC. No a to je myslím vše...

Rybníkova Ultramarína v akci

Přišla první hra. Nutno podotknout, že organizace hraní byla více než zajímavá. Dostali jsme na pěkném tvrdém papíře barevně vytištěny informace k misím, včetně náčrtku deploye. To dřív nebývalo. Prostě super.

Na první hru jsem nafasoval bratra slovana. Gobo, nebo Bobo, nebo tak nějak (moc se omlouvám, jméno si nepamatuji) ze Slovenska. No, tak hrál celkem 240 orků. Měl tam jejich čáryfuka, warbosse, asi 4 družstva orků s raketama na zádech, hromadu boyů a pak další hromadu takovejch dělíček, které vyrobil z railgunů od Tau. Chlapík byl sympaťák a byla s ním legrace.

Proběhl deploy (čtvrtinky s kolečkem uprostřed) a já se nadeployoval se vším co nejdál a do rohu a ke skále, aby neměl úplně volný přístup. Jeho deploy a první kolo - protože já INI na začátek hry nevyhrál a nevyhrál jsem ji za celý Karak ani jednou - trvalo víc jak hodinu. Dokonce později zapomněl střílet, ale v zásadě to ničemu nevadilo. Na konci pohybové fáze přišli ti orkové s raketama na zádech a začalo peklo. Následně ještě udělal Da Jump a vše šlo rychle do kytek.

Jak se asi plave v zelené vlně?

Hra byla ukončena ve druhém kole. Orkům, jelikož jich bylo hodně, to šlo pomalu. Díky vypršení časového limitu jsem nedostal wipe. Ale i tak jsem prohrál 0:20. Dokázal jsem zcela zničit dvě unity a jednu dostat pod půlku, mám pocit. Nic víc, nic míň. Zelená vlna není dobrá potrava pro mé laskanóny.

Uklidnil jsem se a řekl si, že se nic neděje, že už jsem s Orky prohrál mnohokrát a že o nic nejde.

Do druhé hry jsem dostal SM BA - dva Razorbaky s TLC, dvě Rhina plná Death Company, dvě vrány, asi 3x 5 Scouts a kdo ví co ještě. Protíhráč opět ze Slovenska. Byl v pohodě, dalo se s ním normálně povídat a hra byla fajn. Vadilo mi, že neměl wysiwyg a docela jsem to v sobě řešil, ale nechtěl jsem být za průdu, takže jsem to překousl (Scout měl modelově brokádu, ale byl to bolgun - a bylo tam toho u těch Scouts víc). No, říkal jsem si, že tady by to mohlo být super pro moje LC a ML (celkem asi 14 kostek na LC a asi 6 kostek na ML - ovšem s přehozem na vše za Guillimana). Problém nastal v okamžiku INI. Tu jsem nevyhrál a tak začal on. Jeho dva TLC Razorbacky zaúřadovali a docela jsem se divil na jak málo kostek dokázali ničit. Takže asi lucky shot. Přivalil se s vránama a za mohutného dakka dakka rozséval smrt mezi bratry SM. Scouts infiltrovali a otravovali. Během jeho kola jsem o dost věcí přišel a už toho moc nešlo zachránit. Mám pocit, že jsem mu sundal jednu vránu. Snad asi většinu (všechny?) Scouts a možná ještě něco. Závěr byl wipe, který jsem dostal asi ve 4. kole. Hra to byla výživná a zábavná. Jelikož jsem toho v 8. edici mnoho nenahrál, snažil jsem se z každé této hry poučit. Dvě prohry, ale byl jsem spokojen.

Třetí hra a mne polil studený pot! Opět Orkové, ale tentokrát je povede samotný Slimák (legendární hráč Orků z Brna, vždy se v 5. edici pohyboval na stolech, kde jsem se s ním nemohl potkat a najednou tohle. Byl jsem mile překvapen. Tichý a pohodový chlápek.) spolu s ním jeho parťák Genda v roli mentora.

Když jsem viděl jejich armádu, napadlo mne, že už jsem to někde viděl. Morkonaut, jen asi dvě unity boyů, Killakany, Deffdread, taková legrační dělíčka. Oproti nudnému mobu zde stála zábavná a legrační armáda. Armáda o které jsem věděl, že podobně sestavenou jsem Dredrugovi smáznul ve sklepě.

Kluci se snažili s Orky něco dělat, ale stačilo vhodně dělit/koncentrovat palbu. Vše se posléze zvrhlo v: "na hit, Guilliman, na wound, Guilliman" a pořád dokola. Bylo vidět, že kluky hra asi úplně nebavila. A musím přiznat, že i když jsem cítil vítězství a ten opojný pocit, tak ten kolovrátek "na hit, Guilliman, na wound, Guilliman" tomu dával divnou příchuť. Určitě to bylo podobné, jako když jsem stál proti 240 Orkům, jen s tím rozdílem, že tady kotel střelby s přehozy na vše.... prostě co s tím?

Vyhrál jsem 18:2. Měl jsem z toho radost, ale úplně jsem nejásal. Svůj původní plán 4 prohry a jedna remíza jsem momentálně překonal.

A šlo se na večeři do hospy - U Ferdinanda. Bohužel už se nevařilo a tak nás zachránil kebab v kopečku. Byl dobrý. A zase z5 do ZŠ.

Spát jsem nešel nikterak pozdě, kolem půlnoci, což je standard a jistý režim. Bohužel jsem se nevyspal dobře. Několikrát jsem by probuzen. Ať už světly, nebo hlukem. Vstal jsem relativně na pohodu.

Do první hry jsem nastoupil opět proti Slovákovi, který hrál dva knechty a nějakou gardu. Rozmístil jsem se, začalo se hrát a necítil jsem se úplně dobře. Pomáhal mi Dostík. Říkal jsem mu co a jak a on měřil. Jelikož jsem seděl na židli a nedělal nic... no prostě se to nějak pokazilo.

Taková zajímavost - jedenten knecht mělposlední dva životy. Tak jsem do něj vystřelil Scoutem s HB a použil jsem stratagem na 1 vystřel = D3MW. No a knecht šel k zemi. Scouti! Scouti! Scouti!

A pak už si jen vzpomínám: "Víte kde jste?". Neděle se vůbec nepovedla.  Dostík říkal, že jsem jel tu hru na výsledek 20:0. Avšak za drop byla 0 a poslední hru jsem ani nehrál.

Moc velké poděkování všem, kteří mi pomohli. Dostíku, moc děkuji za věci.

No a to je konec... skoro. Schází závěr. Po organizační stránce byl turnaj skvělý. Super bufet. Stoly s terény. Mise připravené na vytištěném papíře. Začátek i start, bodování párování. Jsem skálopevně přesvědčen, že po této stránce nelze nic vytknout. Můžeme jen poděkovat organizátorům a s úctou se poklonit.

Ale... vždycky je nějaké ale. Fakt jsem neměl zapotřebí vnímat a zabývat se tím, co tam někteří v alkoholovém rauši předváděli. To bylo pro mne určitým způsobem nóvum a těžká zbytečnost. Prostě... dřív se chlastalo až večer...

Takže díky všem a těším se na další turnaje!