středa 12. října 2016

Flames of War turnaj, 1420 pts, Praha - Mephit, 9.10.2016

V sobotu kolem 20:00 zastavilo před naším domem auto. Přijel Jakub „Dredrug“ Broulík. Je z Litomyšle a tak se hodinku projel k nám. Sedli jsme do herny ve sklepě a plkali o FoW a dávali dohromady poslední varianty mého listu German Infantry – Panzergrenadiers.
můj list
Původní plán jít spát ve 22:00 se nám nepovedlo dodržet a tak ulehám do postele kolem 00:15. Převaluji se a před očima se mi míhají obrazce D6 kostek a miniatur do FoW.
Ráno je peklo. Ráno se vstává ve 04:30. V 5:00 vyjíždíme do Prahy v tomto složení: řidič – Lukáš „Čmelák“ Sršeň, navigátor – Jakub „Dredrug“ Broulík, růže mezi trním – Monika H., chrápač – já, Vojtěch.
růže mezi trním...
Následuje jedno kafe na benzínce před Prahou a v 8:45 jsme v Práglu (jelo se mimo dálnici). V Mephitu už vše hučelo jako ve včelím úle. Pomáháme připravovat terény. Kolem 10:00 se začíná hrát.
po kávě na benzínové stanici pokračujeme do Práglu...
První hru hraji na stole zvaném Holandsko. Poměrně hodně členitý terén, dva vodní toky, mosty, spousta boccage, lesy a pár domků. Můj protihráč je Langly s jeho US paragánama. Je moje druhá hra s ním. Jelikož znám pravidla a některé možnosti alespoň o trochu lépe než při první hře, říkám si, že bych nemusel prohrát tak lacino.
Langly hraje 2 platoony pěchoty, platoonu lehkých para houfnic, lehká AT děla, mortary, a 2 platoony jeepů. Mise je Encounter (fair fight), meeting engagement, delayed reserves, scatered reserves.
mise Encounter
Házíme K6 a pro deploy je Langly attacker. Po umístěná objectivů nominujeme rezervy. Langly ukončuje deploy jako první. Je roztažený v podstatě po celé délce stolu. Jelikož mám rakety a houfnice, roztahuje teamy co to jde. Svůj deploy jsem poprděl špatným rozmístěním observerů. Pak už to stálo za pytel díky Scatered Reserves, kdy mi téměř vše přichází k jedné straně a mé levé křídlo je notně oslabeno. Protihráč si tedy k následnému hodu K6 přičítá +1. Padá mu 6. A začíná první kolo.
Langly se snaží zakopat vše co je možné. A celkem se mu to daří. Jen s jednou pěchotou na mém pravém křídle postupuje vpřed. Zdá se, že pro získání mého objectivu si vybral právě tuto stranu.
V mém prvním kole se pokouším rovněž zakopat a moc to nejde. U raket a děl raději vybírám střelbu. Nechci čekat. Musím jej pinovat a oďobávat. Pinování se během hry různě daří. Suma sumárum v prvním kole zabíjím jeden tým. Nic víc se neděje.
Podobně se odehraje i druhé kolo. Langly nemá na co moc střílet. U mne burácí artilerie.
Od třetího kola se hází na rezervy. Langly nic. V mém kole tuším platoona Stuh + 2x Stug. Nic moc to neřeší.
Ve čtvrtém až asi šestém kole se navzájem okropíme z artilerie, Langly mne z antitanku. Rezervy nám chodí oběma na stejné straně stolu. Tzn. na mém pravém křídle/jeho levém.
US paras postupují vpřed. po několika zásazích od mého dělostřelectva
se raději zakopávají... hluboko... Po německu
Mistrným využitím silnice a vysoké mobility jeepů přesunuje Langly právě tyto jednotky na moje slabé místo, mé levé křídlo, kde na objectivu sedí jedna platoona pěchoty. Zaměřuji palbu z AT, Stugů a snad i z raket právě na ony jeepy a nic se neděje. Jsou nesmrtelní. Jejich kulásky postupně smáznou moje rakety. Chybně jsem se s pěchotou na objectivu rozhodl k akci. Jeepy musí zemřít. Umírá pěchota. Buhužel pro Langlyho dohrávám poslední kolo. Jeho nové, ve kterém by zabral objectiv už není. O vítězi rozhodují Kill Pointy. A to prohrávám. Skóre 4:3 pro kolegu.
US paras relaxují v rozbořeném domku. Pokuřují Lucky Striky
a pijí levné víno...
Byť se mohlo zdát, že hra neměla přílišný vývoj, frčelo to celkem rychle. Užil jsem si to a byl jsem rád, že jsem hrál proti Langlymu jinou hru než onehdá . Takže super.
Oběd! Přesouváme se na oběd do čínské restaurace. Dveře restaurace a Mephitu se téměř dotýkají, takže se jedná o pouhé překročení z jedněch prostor do druhých. Pro nás z malého města byla obsluha příjemně exotická a nestíhám si vše prohlížet. Jídlo dostáváme rychle. Je teplé, levné a chutné! Následuje pecka v podobě švestkového vína! Prostě bomba!
z Mephitu do Číny na dva kroky...
Tedy druhá hra. Nastupuji proti sympatickému mladíkovi. Hraje rudou armádu. Pokud si vzpomínám 2x pěší platoona, 1x specnaz platoona, 1x platoona minometů, 1x platoona T-34/něco (celkem asi 8 tanků), možná ještě něco, nevím přesně co...

Mise je Cauldron! Tuhle jedinou misi jsme u nás v klubu Warapple za celou dobu příprav netrénovali. Přitom je velice zajímavá. Možná i proto jsem řádně poprděl deploy. Nechal jsem si odkrytá záda...

mise Cauldron
Pro mě jako defendera: delayed reserves, immediate ambush, pro attackera: reserves a random deployment. Pro oba prepared positions.

Objectivy na stranách deployment zóny. Tamtéž vesnice a les. Mazaně deploynu dvě pěchotní troopy na objectivu. Zakopou se a čekají gone to ground. Idiotsky si nechám volná záda. Protivník ještě mazaněji nadeployoval mortary a jednu pěchotu do mého pravého křídla, více vzadu. Dost jsem si v duchu nadával. Kolega protihráč ještě mazaněji uvažoval o deploy do mého deploye, ale brzo se to vysvětlilo.
jsem uprostřed vesnice. Zezadu a zboku se na mne valí sověti
Nepamatuji si přesný průběh jednotlivých kol. Nicméně pravdou je, že sovětům nepřáli kostky. Minomet střílel a nic moc neudělal, mám pocit, že vůbec nic za celou hru, možná nějaký pin. Jedna jeho pěchota postupovala zadem, směrem k mé artilerii. Druhá jeho pěchota postupuje k lesíku u vesnice, blízko k objectivu. Očekávám rychlý konec a vítězství Rudé armády, ale nějak to nepřichází.
Moje artilerie střílí, daří se jí pinovat protivníka. Postupně redukuji řady mužů v ruské platooně pěchoty blížící se k mým dělům. Podobnou čočku dostává i pěchota u lesíka. Obzvláště když se přiřítí mé Stugy a Stuh.

Rusové zde zemřou, objective udržím...
Kolega se postupem času víc a víc zakusuje do mých jednotek. Přicházím o artinu, AT děla jsou rovněž redukována. Oddělávám i platíčka pěchoty. Hrajeme svižně a vše frčí. Přesto se čas nachyluje a nám zbývají poslední minuty. Jeho T-34 pronikají po mém levém křídle k objectivu ve vesnici. Dojde i na assault. Moje pěchota se stáhne, stále však drží objectiv.

železňáci přijíždí. Mám pocit že jeden jsem otevřel a jeden či dva bailnul... ale jen pocit :-)
Čas vypršel, kolega zhodnotí situaci. Uzná porážku a podá mi ruku. Oddechnu si a chystám se sklízet modely. Náhle si však někdo vzpomene na další možnost, která by se dala zahrát a ejhle, hra je opět otevřena. Kolega něco zahraje, nic se nestane a tak hra končí. Opět se vyskytne další skrytá možnost a tak hra opět pokračuje, aby záhy skutečně a definitivně skončila.

Hra s Jirkou (tuším) byla zajímavá. Spoustu nových věcí mi ukázal a vysvětlil. Některé chyby jsem si uvědomoval sám a chtěl jsem si jednu fláknout. Hra byla zajímavá a v podstatě jsem si ji užil. Přesto jsem měl pocit, že závěr hry šel trochu mimo mě.

Dlouho před turnajem Lukáš prorokoval, že si na turnaji na 100% zahrajeme proti sobě. No a jak řekl, tak se stalo. Můj list byl úmyslně stavěn s tím, že nebude obsahovat protitankové prostředky. Místo toho jsem přidal na pěchotě a artilerii. Vědom si rizika, že střet s tankovkou povede k prohře, nastoupil jsem do hry. Lukáš hrál Mechanical. Ovšem celou postavenou z tanků. 1x platoona po 3 IS-2, 1x platoona 5ti Shermanů, 1x decoy Stug po 3 kusech a nějakou pěchotu a nakonec 1x platoona po 6 Matildách.

Lukáš se chystá až mi jeho tanky natrhnou triko
Mise No Retreat. Já jako defender mám Ambush, Reserves, Prepared positions. Legrace je, že přesně tato mise byla naší poslední tréningovou před turnajem. V podstatě šlo o totožné utkání. Rozdíl byl v tom, že Lukáš neopakoval chyby jaké dělal při tréningu. Směr hry byl dán.

Objectivy jsou rozmístěny, hra začíná. Deploy provedu tak, že dvě pěchoty zakopu na objectivech. Recce dávám na hranici mé deploy zóny a roztáhnu je na maximu. Chci tak omezit jeho infiltraci. Rozhodne se ji neprovádět. AT děla mám v abushi. Když je dávám na stůl, myslím asi na něco úplně jiného, protože je umísťuji přímo před ostře nabité laufy Shermanů 76 mm. Projevuje se únava?

vzadu je vidět železnou hradbu. Nic proti nim nemám...
Lukáš přisune svoji železnou hradbu na dostřel k mé zakopané pěchotě a 4, nebo 5 kol jen střílí, střílí a střílí. Postupně pěchotu udolává. Postupuje k objectivu. Provede tank assault s IS-2 na zbytek pěchoty. Ovšem dvě IS-2 mu otvírám panzerfaustama.

Moje Stugy zničí dva jeho Stugy. O svoje záhy přicházím. Následně udělá s Matildama kolem objectivu kolečko. A konec. Jsem rád, že Lukáš vyhrál. Bylo vidět, že se poučil a já nebyl schopen reagovat. Podáváme si s úsměvem ruku, balíme figurky.

Následně proběhne vyhlášení výsledků. Tleskáme, děkujeme atd.

Myslím, že náš klub může být s umístěním spokojen. Stále nás považuji za nováčky a snažíme se ve všem kolem FoW zorientovat. Škoda, že komunita není nikterak velká.

Děkujeme organizátorům a těšíme se na další akci.

1 Langly UAS 101 paras 
2 S3 GER SS Viking
3 Bagr GER HG Tankovka
4 Snorri GER gepanzerte Aufklarugs
5 Jirka SSSR Infanterie
6 Čmelák SSSR Mecha
7 Vojta GER Infanterie
8 Dreg SSSR Tankovka
9 Aragorn JAP Infanterie
10 Michal USA Tankovka
Vyhrála Osa 8-5
Pacifista hrač který zabil nejméně čet protihráčum
Aragorn 0 a Michal 0





















sobota 27. srpna 2016

Flames of War

Flames of War je strategická hra s miniaturami. Hra je zasazena do období 2. světové války. Velmi zkratkovitě, jedná se o tahovou strategii pro dva hráče (něco jako na PC Panzer General), kde každý hráč vlastní armádu v podobě modelů tanků, letadel, dělostřelectva, figurek vojáků - to vše v  měřítku 1:100. Tlustá a obsáhlá pravidla přesně říkají co se jak dělá, jak se může s jednotkami pohybovat, jak se řeší střelba a tak dále a tak dále.

PC hra Panzer General. Ve hře Flames of War se potkáte s reálnými lidmi,
poznáte nové kamarády, užijete si legrace, prostě se účastníte sociální interakce. To u PC nenajdete.
Pro hraní Flames of War potřebujete právě knihu pravidel, modely a hlavně někoho, kdo bude hrát s vámi. Sehnat spoluhráče je z toho všeho největší problém.

pravidla

modely

kamarádi - spolu/protihráči v sociální interakci
Hra Flames of War do určité míry není vůbec originální. Příběh, který se kolem hry odehrává, není žádné sci-fi, ani fantasy. Modely, které používáte, nejsou neskuteční roboti, nebo magičtí draci. Hra vychází z reálného prostředí a hraje se s modely, které zastupují reálnou techniku. Má to své plusy i mínusy. Rozhodně je dobré to, že na bojovou techniku z 2. sv. války neexistuje "licence". Prostě se jedná o reálnou věc. Navíc reálie 2. sv. války jsou velice oblíbené u modelářů. Na trhu je několik různých výrobců, od kterých můžete koupit vhodné modely do této hry. Liší se cenou a kvalitou. Nicméně máte možnost volby co kde koupíte. Ceny modelů se tak drží v relativně příjemných hladinách.
Někomu naopak může vadit to, že je to až moc podobné dějepisu. Že hráči, kteří se baví o bojové technice jsou chodící encyklopedie faktů (což může někomu znít nudně) a že na přestřelce mezi dvěma tanky není nic tak epického, jako když 10 Space Marines naběhne do Nurgla (Ano, to jsem kdysi udělal... a pak dalších 10 a pak ještě dalších 10 a pak jsem prohrál...).

výrobce Zvezda - přibližně 100,- Kč/1 tank
výrobce Plastic Soldier Company - přibližně 150,- Kč/1 tank
výrobce Battlefront - přiblážně 200,-/1 tank (spíš víc)
Když už se vám povede sehnat si pravidla, modely a kamarády, kteří se rozhodnou s vámi pěstovat tento exotický koníček (hrát si ve třiceti, nebo čtyřiceti letech s vojáčky a tančíky... no :-) U mladších ročníku se to asi ještě dá pochopit, my starší už vypadáme podezřele :-) ), musíte začít hrát a trénovat. Učit se pravidla a pronikat do tajů této hry. Každý takový herní večer se dá spojit s grilovačkou, popíjením něčeho dobrého, plkáním o životě, ale hlavně o kostkách, statistikách jednotlivých modelů a o neuvěřitelných historkách, které se kdy při hraní wargamingu přihodily (Postupem času proniknete do speciálního žargonu hráčů figurkových her. Je jisté a prokázané, že když se spolu baví hráči figurkovek a poslouchá je běžný smrtelník, nerozumí jim).

Hraní wargamingových her je zábava...

...a k zábavě patří i dobré jídlo...
Tento koníček mne v určité fázi mého života odpoutal o blikající obrazovky PC. Poznal jsem nové lidi, nové kamarády. Začal jsem jezdit na turnaje. Ano na turnaje. Vaše ambice nemusí být tak velké, že bude chtít jezdit taky. Třeba si s hraním vystačíte jen sami pro sebe. S kamarádem, se sourozencem. Ale věřte mi, že turnaj je taková třešnička na dortu. Rok se snažíte. Malujete modely, učíte se pravidla, hrajete s kamarády. A poté vyrazíte do Prahy, nebo do Brna na turnaj. Komunita hráčů v ČR není nikterak veliká a s chutí uvítají každého, kdo projeví zájem hrát nejen doma. A opět poznáte nové lidi, naučíte se hrát trochu líp. Vyzkoušíte nové herní strategie. Zkušenější hráči vám poradí co a jak hrát. Vysvětlí některá pravidla. Je potřeba být trochu skromný a nenechat se odradit tím, že první dva-tři roky jsou spíše o prohrách. Ono totiž těch turnajů se za rok zas tak moc nekoná. No a představte si, že v této hře se dokonce koná i mistrovství Evropy!!!

V zásadě je jedno, jestli jede na turnaj hrát fotbal, hokej, Warhammer, Summoner Wars, nebo Flames of War. Vždycky jde o to, že jste s partou lidí, že se jde za vítězstvím a adrenalin proudí krví. Ale nakonec jde v první řadě o zábavu a příjemně prožitý den.

No a pokud vás to zaujalo a chcete si Flames of War zahrát... tady je několik kontaktů:

www.facebook.com/warapplegamingclub

https://www.facebook.com/groups/1655052061376926/

rybnikuvsklep@seznam.cz