Karak Flujo Verde 2011 - den třetí - neděle

Balasar (Petr Šlesingr) - Apple Dice Roll II

Už v sobotu večer jsem věděl, že příští hru hraji s Balasarem (Petr Šlesingr). Borec od nás z War Apple. Hraje Orkz. Už jsem s ním hrál několikrát a většinou k mé spokojenosti. Balasar hraje nepravidelně. Málo. Ještě míň než já. Do hry jsem šel s jistou nadějí, ale přesto respektem. S Balasarem jsem hrál před drahnou dobou a netušil jsem, jestli se někam posunul. Takže pln očekávání, těšil jsem se na první hru toho dne.

Ráno opět snídaně. Káva, kobliha. Nebylo dál na co čekat. Pár hráčů vypadalo unaveně. Asi málo spali, či co? :D

Do levého rohu, do ruiny, jsem umístil objective a nadeployoval Teliona a Scouts. Měla to být vějička. Balasar se jí dokonale chytnul a všechny své trucky namastil jeden vedle druhého přímo proti té budově. Super. Tak díky tomuhle deployi mám šanci vyhrát. Teď nadeploynu všechno modré diagonálou do druhého rohu a budu už jen střílet. Než ke mně doběhne. Bude to trvat a snad to dopadne dobře. Dobrý plán, což? Ale tady jsem zalamil jak prase! Nějak jsem se nechal uchlácholit tím, že mám dost firepower.

Tři trucky? To rozšmelcuju a o zbytek se postarají assault can., plasma, Vindi, atd. A tak jsem všechno nacpal k té vějičce se Scouts. Taky přímo naproti orkům. Už když udělal první pohyb, chytnul jsem se za vlasy a procedil: "já jsem takovej debil"! Nelouskl jsem ani jeden truck. Za chvilku byl u mne a požírání neviňátek začalo. Po chvilce bylo jasné, že na KP nemám šanci. Takže mi zbývalo uhrát to na čtvrtinky a objectivy. Čtvrtinky jsem chtěl aspoň remizovat, ale o pidikousek se to nepovedlo. Tak jsem aspoň zabral objectivy. Orky jsem tankshockem od objectivu odtlačil. Nakonec jsem uhrál asi šest bodů. Slabá záplata na obrovskou chybu. Nicméně, Balasarovi jsem to přál. Bylo vidět, že se snaží, soustředí a nechce nechat nic náhodě. Tuhle hru jsem si prohrál sám. Za blbost se platí a Balasar už pak řádil jak zelená ruka. 6:14 pro Balasara.

A je tu poslední hra. Musím říct už předem, že v poslední bitvě nakonec všechno dopadne dobře, ale s velmi hořkou pachutí na jazyku. Jsem egoista a ješita a některý věci se mě prostě dotknou a vím o nich pak ještě dlouho... prostě děcko...

Screw a Chaos Daemons! Rychle utíkám za Komplikem a ptám se ho, zda ony démony viděl a ať mi dá radu. Rady mi dal a myslím, že jsem se snažil jimi řídit co to šlo. Velice zjednodušeně - několik CC nebezpěčných démonů (Fiendy) a nebezpečné střelecké jednotky, a třikrát Soulgriders.

Screw a jeho démoni

Teď prosím budu popisovat věci trošku podrobněji. Dostal jsem do ruky daemons list. Přišel mi stručný. V podstatě výpis jednotek. Nevšimnul jsem si nebo nenašel soupisku spec. schopností, zbraní atd. Ale možná jsem to přehlédl. Nicméně, jelikož jsem zvyklí na obsáhlé roster, kde je vypsaný každý prd, protivníkovi jsem list vrátil s tím, že se budu event. ptát během hry. On chtěl vidět můj roster. V dobré víře a snaze ušetřit čas, jsem navrhnul, že mu raději všechno řeknu při vyndávání a deployi jednotek. Souhlasil. Když jsem všechno odříkal jako básničku zmínil jsem ještě, že knihovník má Null Zone. Komentoval to nějakou hláškou... jako že jak jinak. NZ je prostě humus.

Začalo se hrát. Nechal jsem ho začít jako démon nedal na stůl nic. Já to nějak rozestavil, snažil jsem se nemít v zádech a bocích díru. Všechno jsem schovával do coveru. K jeho objectivu jsem chtěl - opět jako vějičku dát chudáka Teliona a Scouts. Proto jsem se ho - jak poznamenal Poldy - naivně zeptal, jestli náhodou nemá nějakou placku, která bere cover a savy. Resp. coversavy. Volně cituji: "Ne, nic takového nemám." Dobrá a tak jsem Scouts dal do onoho lesíka k jeho objectivu. Přišel jeho deepstrike a borec začal nějak nečekaně sázet takové ty "rejnokky", kteří něco táhnou, kolem lesíka se Scouts.

V jeho střelecké fázi se zamyslel a povidá (opět volně cituji): "tak tyhle charioty střílej na Scouts... počkej co voni to maj... aha tak oni maj placku, co bere cover a bere i savy. To jsem nějak zapomněl, to se omlouvám". Pomyslel jsem si, že je to asi nějaký nováček.  To se hold stává a hořce jsem začal vyndávat Scouts z lesa. Mám pocit, že tam stejně asi dvě kola vydrželi. /kol částečně splnili. Měl jsem trošku víc volno na střelbu do ostatních jednotek. Naštěstí pro mne se mu nedařil deepstrike a příchod jednotek z rezerv. Postupně jsem se začal dostávat do pohody a ničit jeho démony. Zvrat přišel, když se dostal do 24 palců od knihovníka. NZ  je pro démony skutečně humus. Chybu dělal v pohybech a střelbě. Divně dělil palbu. Nekoncentroval ji. Velice pečlivě jsem hlídal jeho pohyby. Hlavně u CC jednotek. Chtěl jsem aby měřil každý model v jednotce. Ze začátku to zkoušel tak, Že změřil a posunul jednu Fiendu a zbytek tam prostě jen tak došoupal. Řekl jsem, že takhle ne. Později jsem po něm přeměřoval kde co. Možná to mohlo být prudící. Ale v tomhle případě, sorry, koukej měřit správně!

Když už bylo jasné, že mi není schopen více ublížit, nabízel ukončení hry. Ale co objectivy a čtvrtinky? Objective jseme měli každý svůj. I když je pravda, že ten můj asi jedno nebo dvě kola okupoval on, ale já ho z něj vybouchal a znova si ho obsadil. Nastartoval jsem motorku a dojel jsem na kontest k jeho. Kupodivu jsem pak ještě jeho troopu u toho objectivu vymlátil. V pátém kole konec. Zůstala mu jen skupinka prťavouučkých Nurgláčků. Bohužel pro něj přišli až v 5. kole,  kdy už na stole vlastně nic jiného asi něměl. 20:0 pro mne.

Pak jsem někam poodběhnul a začali se dít věci. Vrátil jsem se ke stolu a Screw byl rozladěný a rozčiloval se. Když jsem se ho ptal, co se děje nechtěl nic říct a na všechno říkal, že je to v pohodě, jen že mu něco přišlo divný. Pak jsem zase odešel... nebyl jsem u toho, takže nevím, co je pravda, ale kluci řikali, že se rozčiloval, že jsem mu neukázal roster a tak jsem si mohl vymýšlet a hrát co jsem chtěl. začal jsem pěnit. Povídám: "Jestli si myslíš, že jsem nějak svačil, nebo podváděl, tak mne to uráží!"

Chtěl jsem po něm, ať mi na férovku řekne, co ho štvalo. Vylezlo z něj, že prý mu vadilo, že jsem neměl tištěný roster, tak jsem ty dva svoje vytištěné rostery vyndal z bedýnky a hodil je před něj, ať si je prostuduje. Pak ještě dodal, že mu vadilo, že musel všechno měřit, zejména pohyb modelů v jednotce. Na to nemám co dodat. Prostě... ano, pokud mne podezíral z podvádění, urazil mne. Je mi 37, mám rodinu, dvě děti, práci, radosti i starosti. Co rozhodně nemám, je potřeba podvádět a svačit nějakého mlaďocha. A kdo mne zná, tak mi doufám věří.

No ale pak už přišlo finále! Pro mne překvapení. Nakonec jsem se neumístil špatně. Navíc Jindřich vyhlásil speciální kategorii - Nejlepší hráč z klubu WarApple. Cenu jsem už snědl. Do Jablonného jsem si odvezl luxusní balení jablek.

Overall i generála vyhrál Bizon. Takže aspoň ještě takhle na dálku mu gratuluji. Moc rád jsem potkal spoustu lidí. Pokecalo se, zahrálo se. Super akce. Těším se na další. Do Jablonného nad Orlicí jsem se přistěhoval asi před třemi lety. Jsem tu naplavenina a v podstatě nemám "nějaké" kámoše. Proto kontakt s lidma z W40K komunity je pro mne důležitý. Jsou to lidé, které znám už skoro čtyři roky. Takže tímto pozdravení všem.

Celkové hodnocení organizace a průběhu Karaku přece jen napíšu, ale až v dalším článku.

Karak Flujo Verde 2011 - den druhý - sobota

Sobotní ráno. Odpočatý, vyspaný. V noci jsem nechrápal. Space Marines jsem měl naskládané v přepravce. Oblékl jsem si šťastné ponožky a rozhodl se, že se nebudu nervovat a užiju si to.

Objednaná snídaně potěšila. Káva, kobliha, loupák. pozoruji hráče kolem, Se všemi se zdravím. Ahoj, zdravím, dobrý den. Nervozita se dostavuje záhy. Zvláštní mrazení v zádech. Procházím kolem stolů. Prohlížím terény. Zdá se to být super. Dá se dobře využívat cover event. jsou i takové terény, které zcela blokují LOS. 40K hraji málo a když už tak se stejnými hráči a ke všemu začátečníky. Nahráno tedy moc nemám. A tak si opakuji různé poučky a rady, které jsem četl na netu. Jak deployovat, využívat cover atd. Cítím se silnější. Musím už teď prozradit, že ztracené hry jsem si prohrál už deployem. Pozitivní je, že jsem si to aspoň uvědomil během prvního, druhého kola.

A je to tady, UZMTSR chrlí informace o hrách, rozlosovávají se hráči. Primární, sekundární a terciální systém objectivů se ukazuje být opravdu skvělou volbou. Dostávám Křečka a jeho IG.

Blíže ke Křečkovi. Hrál jsem s ním jen jednou a to byla vlastně hra nedohraná. Je to možná tak tři roky. Stalo se to na OC. To ráno jsem byl hodně nervozní a špatně jsem se vyspal. Křeček mi potom asi ve dvou kolech dával těžce na frak a a moje CPU pod tímto tlakem provedlo reset a já "nadeepstrikoval" přímo na herní stůl. Zlomil jsem desku, svůj nos a zničil jsem Křečkovu IG jízdu a moji modrou lajnu. Epilepsie hold někdy překvapí.

V tomto druhém klání jsem se cítil klidný. Měl jsem z hráče i jeho plechové kavalerie respekt, ale byl jsem klidný. Domnívám se, že deploy se mi povedl. Cover, cover, cover a přitom jsem měl stále čím střílet. Přišlo mi, že to Křeček malinko podcenil. Ukazoval mi boky vozidel, nebo vyjížděl moc dopředu. Pravdou je, že mi to padalo nad míru dobře. V prvním kole jsem se rozhodl mu sestřelit Vendety a to se mi povedlo. Obě. Na začátku jsem si moc šance nedával. Postupně jsem se cítil jistější. Kostka mi přála.  Mám pocit, že jim Křeček svojí hrou pomáhal. Byl jsem velmi spokojen. 15:5 výhra.
Během hraní jsem se cítil soustředěný a klidný. Plechová kavalerie řídla, mizela.

Druhá hra byla hodně podivná. Jednak na mne opět dolehla nervozita a jednak jsem vyfasoval "Tyfuse" s jeho Orky. Proti Orkům jsem hrál naposledy v Brně na turnaji Adeptus Mechanicus. Hned mne napadlo, že prostě nevyprodukuji tolik střelby, abych něco uhrál. Ale šel jsem do toho. Typhus mi podal "leklou rybu" a řekl něco jako: "ukaž mi roster" a už se jelo. Moc se toho nenamluvilo. Bylo to věcné, rychlé. Měl asi tři Battlewagony. Postupně jsem začal vypouštět a rozhodl jsem se nedostat wipe. Uplně jsem zapomněl na vedlejší úkoly. Pro mne 0. V podstatě se mi líbilo, jak to Tyfus zahrál. Bylo to rychlé a čisté. Bylo vidět, že si přišel zahrát, ne konverzovat. Což ne nutně znamená, že je něco špatně. Hra s Tyfusem byla OK. I když trošinku jiná.

O nule se špatně mluví, takže jsem hned druhou větou dodával, že v první hře jsem dal Křečka. Do třetí hry jsem měl nastoupit proti Rosignollovi a jeho modré - červené trojce. Já se svojí zlatou dvojkou.

Na hru jsem se velmi těšil. Byl jsem zvědavý na Rosův Rhino Rush. Vykládal mi o něm, ale zdá se, že jsem ho vůbec neposlouchal. Nepochopil jsem... vlastně to co mi vyprávěl o jeho hraní jsem pochopil až po bitvě.

MM Attack Biky jsou mrchy. Hraju jednu a jednu. Posílám je po křídlech a tak různě. Ros je hraje taky. Dvě a dvě. A rovnou po křídlech frr k mím Predátorům a Razorbackům. Dále měl asi tři nebo čtyři Rhina plný modrých ďáblů s červenými proužky. Dvě nebo tři kola jsem šil do těch motorek. A nic. Mezitím dojela Rhina, vyskákali Mariňáci a já si začínal po hrstech ze stolu oddělávat svoje Mariňáky, tanky, vozidla. Rosova jízda se mi moc líbila. Žel bohu 0 pro mne. Malinko mne mrzelo, že se  později hra rozdrobila na Rosovu konverzaci s okolím (tímto zdravím Thalase) a občasnému věnování se hře. I když chápu, že hra pro zkušeného kozáka byla trošku nůďo a rutina. Nicméně i tuto hru jsem si užil. Prohra mne mrzela. Myslel jsem, že něco uhraju.

No a šlo se do hospy. Ta dohodnutá nedopadla. Tak jsme ve skupince asi deseti lidí zamířili jinam. V restauraci Steak Station se všechno vydařilo. Moc dobře jsem se najedl - žabí stehýnka a pak nějaký... "steak"? :-) Bezvadně se pokecalo s Moukou a Štulim, pak se prohodilo několik vtipů. Dostík dostal od Watchdoga a Bizona kapky. Do školy jsem jel se Štulim a Moukou taxíkem. Stálo nás to 40,- Kč každého. Bezva cena za rychlou dopravu a komfort. Spokojenost.

V tělocvičně jsem pokecal se Zdendalinim a potom s Gregem. Prostě pohoda. Šel jsem spát a nějakým nedopatřením jsem ještě asi hodinu mastil Nintendo DS hru GTA Chinatown Wars. Tentokrát jsem se už tak dobře nevyspal.

Karak Flujo Verde 2011 - den první - pátek

Karak je slovo, které, když řeknete před hráčem W40K, většinou způsobí, že dotyčný vyvalí oči a ukápne mu slina.

Karak 2008

 Poprvé jsem byl na Karaku někdy v roce 2008. Byl to můj první turnaj vůbec a byl to trapas. Neznal jsem kodex, pravidla, prostě nic. Pamatuji si jednoho hráče GK. Koulel očima a malinko supěl. Když jsem třeba seděl na židli, listoval v kodexu a hledal staty pro lascannon. Pravidelně jsem se účastnil všech Karaků včetně toho posledního Karak - Flujo Verde.

Popisování toho, co je na turnaji kvalitní, proč je turnaj tak vyhledávaný atd. psát nechci. Nedávno jsem to rozebíral někde na hofále, tak se nechci opakovat. Ale jen pro zajímavost. Po ohlášení otevření registrací na Karak došlo k naplnění kapacity 60 hráčů během asi dvou až tří dnů. Pochopitelně zůstalo hodně náhradníků. Časem se vše ustálilo asi na 58 registrovaných hráčích. Jsem zvědavý, který turnaj v ČR dosáhne jako první 100 registrovaných a hrajících účastníků. Že by Apple Dice Roll? :-DD

Do Hradce Králové jsem jel z Olomouce, kde studuji dálkově VŠ. Marně jsem "špekuloval" nad možností použít služeb RegioJet (už jsem měl tu čest), ale bohužel to časově nepasovalo. Jel jsem tedy s ČD. Rychlík měl 30 minut sekeru. Byl neuvěřitelně napráskanej. Prošel jsem asi čtyři vagóny než jsem našel místo. Docela moderní vůz, ve kterém se automaticky otevírají a zavírají dveře. Ovšem když se otevírají a zavírají s pětivteřinovou přestávkou neustále dokola, člověk se moc neprospí. Paní průvodčí se snažila dveře nějak opravit, ale bylo to nad její síly. Takže z Olomouce až do Pardubic vžůům, vrz, pšššš, vžůůům, vrz, pššš... a repete.

Z Pardubic do HK mne odvezl autem Zizin a Ploutef. Byla celkem sranda poslouchat jejich historky o prvních dětských láskách. Zizin je kaňour a Ploutef taky... tímto pány zdravím :-) a děkuji za odvoz.

ZŠ Úprkova - luxusní místo pro turnaj. Musím říct, že pan ředitel by od nás zasluhoval věnec buřtů, že nám takovou akci umožňuje. Nicméně - po čtyřech letech pravidelného navštěvování turnaje Karak již přicházím ke známé budově a dveřím této skvělé budovy již téměř poslepu. Jako pokaždé má Jablonné rezervovaný malý koutek v tělocvičně "noclehárně". Z našeho klubu War Apple Jablonné nad Orlicí přijeli: Balasar (Petr Šlesingr), Kostěj (Jakub Mareš), Watchdog (J. F.), Mouka (Vojtěch Dušek), Rybník (já) a Čmelák (Lukáš Sršeň).

Dostík zcela vpravo.

Byl tam ještě Dostík, který patří(l) k nám. Momentálně studuje v HK. Proto jsme Dostíka ofiko-neofiko přeřadili k hradečákům. V soupisce byl ještě veden jako War Apple, ale po jistém extempore jsem jasně deklaroval, že na Karak s War Apple nepřijel. Sám se registroval, sám tam přijel, sám vystupoval za sebe. Již dva roky nejsem Dostíkův učitel , ale jsme ve vztahu čistě jako hráč - hráč. Za své činy odpovídal sám a pár "dospělých", kteří s ním v pátek večer posedávali u stolu. Někteří už tuší kam mířím.

V pátek v noci se ještě hrálo Wings of War. Watchdog a Zdendalini vytáhli své ocelové ptáky a už se "dogfajtovalo"! Spalo se mi luxusně. Úplně super. Na ráno jsem byl čerstvý a těšil jsem se na objednanou snídani a tričko. Zizin vykládal, jak jsou trička XXL obrovské plachty. Mě bylo akorát. Jestli takhle se vším přehání, kdo ví jestli je vůbec chlap :-) !

Figurkové hry - výsledek

Anketa o figurkových hrách - je čas vyhodnotit vaše hlasování. Doufal jsem, že získám odpovědi alespoň od deseti lidí. Bohužel, máme pouhých 9 hlasujících.

No nevadí. Udělejme si tedy přibližnou představu o tom, jak devět náhodných lidí přistupuje k hraní figurkových her.

Dotazník

Infinity - jak na armádu?

K hraní Infinity je potřeba menší množství modelů než třeba při hraní W40K. Přesto však je potřeba velmi zvážit do jakých jednotek ze světa Infinity investovat své peníze. Je sice lepší zaplatit cca 700,- až 800,- Kč za Infinity starter a další modely se pohybují v relativně levných resp. příznivých cenových hladinách, přesto asi každý bude koukat kam své chechtáky strká.

Co třeba já. Úplný začátečník. Určitě bych začal starterem. A pak dokoupil nějaké další modely... nějaké... nějaké...

Trošku odbočím. Kdo z vás se už podíval na Infinity Homesite? Koukali jste jak je na tom Corvus Belli s podporou hráčům, s přehledností webu, s designem a vším tím pozlátkem? Je to super a celý jejich sajt má co nabídnout...

A teď pryč od horké kaše... stavíš army do W40K? Kup si battleforce, raději dva a "nějaké" další jednotky... kodex, pravidla...

Stavíš army do Infinity? Pravidla, armybuilder, karty, statistiky jednotek, různé přehledy... všechno ke stažení zdarma...
A armáda... zkuste tohle:

PanOceania 300 pts. Sample army list.

Přímo na webu jsou takovéto ukázkové listy. Nedokážu posoudit jak jsou nebo nejsou funkční, ale možná je to alespoň o trochu lepší, než když člověk začíná s 40K. Tam je nebezpečí, že koupíte modely, které nebudete později hrát větší. Než se člověk začne orientovat v problematice různých jednotek, komb, boostů, atd. 

Ať už tato snaha od Corvus Belli a Infinity je při hraní funkční či ne, rozhodně je to pro začátečníka příjemné překvapení, že je zde myšleno na nováčky až do takové míry. Pokud bych se pustil do hraní Infinity, nejspíš bych využil možnost postavit si jednotku dle nabízených sample listů. 

Následuje sada obrázku reprezentující Sample army listy na 300 pts každé frakce.

Infinity Fluff

Pokud máte rádi ušišlanou angličtinu a rádi se pobavíte...

...pokud máte zrovna chvilku volno, nebo se nudíte...

...mám tady pro vás několik Infinity Fluff videí.

Jukněte na to. Je to zajímavé. Musím přiznat, že hoši ze Španělska se snaží. Takováto video propagace je zajímavá. Možná mi to trošku chybí třeba u GW produktů. I když je asi pravda, že zrovna GW - vzhledem ke své historii, k tomu jak je to profláknutá firma - to prostě nepotřebuje. Nicméně, asi by taková aktivita neuškodila.

Od Corvus Belli je to zajímavý počin.

Malifaux

Malifaux (Wyrd Miniatures)

Původně jsem si myslel, že článek o Malifaux bude bomba. Že všechno pořádně nastuduji. Pročtu fluff, zjistím tamto či ono. Ale neudělám to. Myslím, že o Malifaux toho bylo napsáno již dost a já celý článek opět pojmu jako moje stanovisko nebo názor na tuto hru.

Malifaux je označována za steam-punkovou hru. I když reálie této hry se též - alespoň co vím - odehrávají třeba i na divokém západě, resp. v prostředí tomu na divokém západě podobném.

Co bylo u této hry revoluční? Určitě to, že hra nevyužívá element hracích kostek. Místo toho používá karty. Tzv. fate deck. Velkým překvapením jsou miniatury. Jejich ztvárnění a pojetí vyvolalo bouřlivé diskuze, kde jedna část hráčů označila miniatury za úžasné, úchylné, boží a druhá část za nepěkné, nevkusné a stupidní.

Mě osobně se modely z Malifaux zdají býti zdařilými. Jsou pěkné, nezvyklé a některé sexy. Opět příjemná změna po desítkách nabarvených Space Marines z W40K.

Skirmish hra se zajímavou tématikou, originálními herními mechanizmy. Že by varianta pro oddychové hraní? Pro odpočinek od W40K? Možná... vedl jsem rozhovor s jedním člověkem, který už zkušenost s Mali má. Vysvětlil mi, že se jedná o příliš komplexní hru. Systém speciálních vlastností, kouzel. Zvláštní formace, gangy, guildy atd. Jde o hru, kterou když si chce člověk vychutná a plnohodnotně zahrát, musí se jí i plnohodnotně věnovat. Tzn. určitě ne občasné hraní. Místo toho je potřeba hrát často, kvalitně. Naučit se pravidla, speciální schopnosti. Kombinace jak boostit, čarovat, používat formace.

Takže jaký je závěr? Po roce dohadování o tom, jaký gang koupit, zůstanu opět pouze u myšlenky a kupovat nebudu nic. Pokusím se někde shlédnout několik her a pak se uvidí.

Ve hře zůstává...

... Infinity?

Pokud tohle bude číst zkušený hráč Malifaux, poprosím o fundované komenty. Díky.