středa 23. ledna 2013

První miniturnaj ve hře Napoleon

   15.12. 2012 se v prostorách ZŠ v Jablonném nad Orlicí konal historicky první miniturnaj ve hře Napoleon. Jako koordinátor pravidel jsem samozřejmě nemohl chybět u tohoto památného okamžiku. Ač bez armády, vypravil jsem s v doprovodu mého tříletého syna utkat se s Jabloňáky v čestném souboji na bitevním poli.
   Na místo určení jsme dorazili skoro přesně na čas abychom zjistili, že se bude chvilku čekat na kluky z Litomyšle. Získaného neplánovaného volna jsem využil na přípravu zázemí pro mě a pro synátora, stejně tak jako na seznámení s mladými hráči z Jabka. Rybnik měl připravené nové rozšiřující pravidla, která chtěl na tomto miniturnaji používat. Na stolech měl pro nás, kteří nemají své vojsko, připravených několik armád, aby si každý mohl vybrat co mu sedí nejvíc. Jeden list byl založen na pěchotě, druhý měl od každého něco a ve třetím dominovala lehká jízda. Jakožto první při výběru zvolil jsem si zlatý střed, o kterém jsem byl informován že není nijak přesílený a přesto s ním půjde něco uhrát. Budu tedy velet: 2x 20 řadová pěchota, 1x 30 řadová pěchota, 1x 20 lehká pěchota, 2x 10 těžká jízda, 3x střední děla (každé po 6 mužích obsluhy), celkem 348 bodů.
   Při promýšlení taktik, která s tím půjdou se na místo dostavili i litomyšlčáci a po krátkém seznámení jsme se mohli vrhnout na první hru. Bylo nás šest, rozděleno do dvojic kde byl vždy jeden mladý jabloňák proti přespolnímu. Utkat se tedy měl Vrba z Litomyšle s Kubou, Kobainn z Lanškrouna s Michalem a já s Honzou. Skoro to vypadalo na turnaj Jabko proti zbytku světa.

Hra první vs Honza
   Honza proti mě nasadil 2x 20 řadová pěchota, 1x 20 lehká pěchota, 1x 40 granátníci, 2x 10 těžká jízda, 3x 10 lehká jízda, 2x střední dělo. Cílem hry bylo dobít pahorek ve středu bojiště a deployovali jsme do čtverců v rozích. Já nemaje lehkou jízdu na stůl jsem vyložil vše, Honza si nechal lehkou jízdu v rezervách, aby mi vpadla do zad. Při umisťování jednotek jsem se snažil nechat pěchotu co nejvíc vpředu, aby se mohla vydat na rychlou cestu k cíli hry. Jednou jízdou jsem chtěl jet na křídlo, kde byla řeka a druhou jistit děla proti vpádu nepřátelských záloh. Děla byla připravena krýt moji pěchotu a ostřelovat druhou stranu kopce. Honza měl plán víceméně podobný.
   První tři kola byly jen o pohybech. Během nich se Honzovi podařilo dostat do potřebné vzdálenosti k cíli a začít odpočítávat sedm kol do konce. Mě se s jízdou na pravém křídle dařilo blokovat jedno dělo a jednotku granátníků, což bylo přesně to co jsem potřeboval. Honza se snažil o něco podobného se svojí těžkou jízdou, nedával však pozor na moje děla a byl tak během tří kol, ještě než mohl s jezdcema něco udělat, rozstřílen. Myslím že takticky jsem si vedl velmi dobře. Např. během přestřelky dvou jednotek pěchoty protivníkovi zbyla na podstavci jen jedna figura. Za ní stála nová dvacítka, připravená pokračovat v obsazování cíle, tak jsem tu jednu figuru nezastřelil, aby pěkně zavázela. Svojí lehkou pěchotou jsem napohybval před laufy té protivníkovi a poté je rozstřílel, jelikož jsem měl v tom kole iniciativu. Honzova děla jsem ignoroval a neplácal na ně střelbou, at si na každém křídle zabijí jednoho dva vojáky. Hlavně se mi ale dařilo zdržovat Honzovi zálohy až do posledního kola před koncem, kdy se mu konečně podařilo přehodit moje kostky a jezdce nasadit. Bylo už ale pozdě. Já měl na pahorku tři svoje skórující jednotky, protivník jen jednu a to pěkně zdecimovanou. Sice se na obsazení chystal oddíl granátníků, do cesty jim ale najela těžká jízda a zablokovala jim tak další postup. Nakonec tedy výhra pro mě.
   Po potřesení rukou jsme s Honzou klábosili o hře. Nastínil jsem mu, kde si myslím že chyboval, ať už šlo o lehce vystřílenou těžkou jízdu, zbytečně blokované granátníky mojí jízdou nebo postup při obsazování cíle. Byla to příjemná hra, na tom jsme se shodli snad oba a oba jsme si
z ní něco odnesli.
   Na ostatních stolech bylo už dohráno. Vrba hrál s Kubou a tuším že to dopadlo remízou a na třetím stole Michal s Kobainnem taktéž remíza. Se svými dvěma body za výhru jsem byl ve vedení. Hurey. Nicméně stejně jako Litomyšl pozdě přijela, tak i brzy odjela. Na místě jsme tedy zůstali jen tři z původních šesti, a tak nechal Rybnik hrát Michala s Honzou a já se měl utkat se samotným autorem.

2. hra versus Rybník
   Rybnik do této hry nasadil 1x 20 řadová pěchota, 2x 30 řadová pěchota, 1x 20 lehká pěchota, 3x 10 lehká jízda, 2x 10 těžká jízda, 2x krátká děla (každé po 4 mužích obsluhy), celkem 349 bodů. Na tuto hru jsem se těšil, když jsem si totiž na začátku vybíral armádu o téhle Rybnik prohlásil že je pěkně naprasená.
   Hrálo se na 12 kol a dva objektivy, které jsem při prvním rozmístění dal ke svému deployi. Následoval výbuch smíchu, protože po změření vzdálenosti mezi deploy zónama bylo jasné, že i kdyby Rybnik chvátal s pěchotou sebevíc, nedošel by tam ani náhodou. Rozhodli jsme proto že jeden objektiv bude v mém deployi a druhý na řece ve člunu přibližně ve třetině, aby byl snáze dostupný.
   Při rozmisťování jednotek jsem nechal všechny děla na pravém křídle, aby kryly objektiv a mohly odstřelovat přicházející pěchotu. K nim přišla lehká pěchota, která je měla krýt. K mostu jsem dal svoje řadové jednotky, aby ho pěkně zacpali a nedovolili přejít protivníkovi na mou stranu. Pěchotu jistila těžká jízda. Rybník deploynul vše do lajny, svoje děla proti těm mým, a hlavně dal tři jednotky husarů do rezerv. Těch jsem bál ze všeho nejvíc.
   První kolo, Rybník má iniciativu a že prý přijdou rezervy. Dobré hody na jejich zastavování jsem si vybral u Honzy, takže všichni husaři jdou na stůl a pěkně za záda dělům. Tlouk jsem se do hlavy za tu blbost. Přesunul jsem tam jízdu ale následnou špatnou volbou pořadí střelby jednotek se husarům povedlo smazat všechny děla. Sice jsem je v tomto a následujícím kole vystřílel do jednoho, hlavní argument na udržení objektivu byl v čoudu.
   Na středu mezitím postupovala pěchota k mostu a na levém křídle těžká jízda s malýma ztrátama překročila řeku. Hned se poté vrhla na porcování mojí pěchoty. Na jednom platíčku po jejich nájezdu zbyl jeden voják, který poté sám držel most před nepřáteli než mu přišla na pomoc lehká pěchota. Boj o most byl krutý, mě padly obě jednotky pěchoty, Rybníkovi taktéž co vstoupilo na most umřelo. Těžkou jízdu jsem ignoroval, ta nemohla zabírat, a střelbu věnoval jen pěšákům. A vyplatilo se. Most byl ubráněn. Bohužel jsem se svými obrovskými ztrátami nemohl zabránit v obsazení druhého objektivu a nakonec to tedy dopadlo remízou.
   U této hry jsem se bavil královsky. Napřed to vypadalo, že mám výhru v kapse. I když děla 50 pěšáků nerozstřílí, Rybnik by se bál před ně nastoupit a jít krupobitím dělostřeleckých koulí. Když jsem o děla přišel, měl soupeř hned naději na vítězství. Epická byla obrana mostu. Jeden voják, který na svém platě zavázel Rybníkoj natolik, že nemohl manévrovat, což napomohlo rozstřílení jeho jednotky. Ani to nevypadalo, ae při tomhle rozhodlo tak 5mm o tom že moje lehká pěchota dostřelí a 15 vojáků si vystřelí a na rovnost kostek smaže nepřítele. No prostě paráda, tohle si člověk musí zažít aby věděl o čem mluvím.
   Mezitím taktéž dohráli Michal s Honzou, kde se vítězem stal Michal. Po sečtení bodů byl na prvním místě, tedy spolu se mnou, oba jsme jednu hru vyhráli a druhou remizovali. Mám od Rybníka slíbenej diplom, ale ještě jsem ho nedostal. Budu se muset připomenout. :-D
   Čas již velmi pokročil a tak se začalo uklízet. Třída, kde se turnájek odehrával, se uvedla do původního stavu a nezbývalo než se rozloučit a vyrazit k domovu. Byla to super akce a už se moc těším na další. Bude 9.2.2013 a všichni jsou srdečně zváni.


A zde jsou slova Rybníkova, jež zvěčnil na hofylandu o naší bitvě:
   První cíl mise - člun - byl na řece na snímku v horní části obrázku, na úrovni stromů. Druhý byl někde v místech, kde se nachází kozáci (hnědá jízda), v dolní části obrázku.
   Provedli jsme rozmístění armád. Zdendalini měl lajnu táhnoucí se od horního okraje směrem dolů v pořadi: tři děla (měla postřelovat prostor kolem člunu), vedle nich (resp pod nimi) lehká pěchota, řadová pěchota, řadová pěchota (až k prostoru mostu). Za pěchotou se krčila těžká jízda. Já rozmísťoval v prostoru statku. Z mého pohledu na levém křídle - ve směru k člunu byla v lajně: řadová pěchota - krátké dělo - řadová pěchota - krátké dělo. Dále potom na středu - ve směru most - lehká pěchota, řadová pěchota. Na pravém křídle 2x těžká jízda (pokus o přeplavání řeky - na 4+ je jezdec mrtev)
   Zdendalini vsázel na to, že ucpe most a já se v podstatě nebudu moct dostat na jeho stranu. Nicméně iniciativu prvního kola (a několika následujících) jsem vyhrál já. Věděl jsem, že se musím zbavit děl. Pokud bych chtěl hrát alespoň na remízu, musel jsem se - když ne přes most ke stanu - dostat ke člunu. Proto jsem hned na začátku mé pohybové fáze vyhlásil příjezd 3x francouzských husarů s tím, že se o nějaký ten "husarský kousek" pokusím. Štěstěna mi přála a po 3x hodech K6 na každou jednotku husarů mi vyšlo, že výpad provedou všechny tři jednotky. Objevily se přímo u ruských děl a najednou bylo slyšet, jak rusákům cvakaj zlatý zuby. Začalo manévrování. Já se s husary musel dostat do takové pozice, aby každá 10tka vystřelila na jedno dělo. Zdendalíny přicválal s těžkou jízdou a dofuněla i jeho smrtící lehká pěchota. V ostatních částech herního pole došlo k menším pohybům a přesunům. Hlavní scéna ovšem byla na Zdendaliniho pravém křídle.
   A začala střelecká fáze. Jelikož se v této hře jednotky protivníků střídají jedna po druhé (jak v pohybu, tak ve střelbě, atd.) musel jsem "špekulovat" čím vystřelit dřív, čím později... najednou jsem viděl šanci pro Zdendu, že když i on seřádí správně střelbu jeho jednotek, může mi jedny husary krutě zredukovat a minimálně jedno jeho dělo mohlo žít. Dle mého názoru to Zdenda udělal špatně. Upřednostil 100% eliminaci jednotky husarů před zredukováním počtu druhých husarů  a tím i snížení šance, že zničím komplet další dělo.
   Takže začíná střelba 1. desítky husarů. Jsem blíž než poloviční dostřel palných zbraní a tak zabíjí i plichta na kostkách. Deset výstřelů a první dělo je eliminováno. Teď je na řadě Zdenda a já se obávám, že jeho kyrysníci zkropí mé dosud nestřílející husary... a tady přichází zlom... protivníkova střelba je mířena na jednotku husarů, která před chvilkou střílela... lyšácky se pousměju... teď už je to ráz na ráz... střílí další husaři a další dělo je pryč... protihráč masakruje již "vystřelené" husary. Na poslední husary z ničeho nedostřelí... a tak je řada ne mě a smrtelná střelba poslední desítky je zde... a dělo pryč. Rusáci jsou bez děl. Husarský kousek se povedl... husaři v dalším kole padají jeden po druhém díky vražedné střelbě ruských kyrysníků a lehké pěchoty... sbohem a díky husaři...
   Domnívám se, že tohle byl důležitý okamžik, který mne posunul do pozice možného vítěze. V prostoru člunu se pak delší dobu nic nedělo. K řece dojela ruská těžká jízda. Za člun se schovala jednotka lehké pěchoty. Moje dvě řadové pěchoty a dvě děla se vysunula tak, aby mohli z děl postřelovat těžkou jízdu a lehkou pěchotu.
   Na mém pravém křídle jsem s kyrysníky zahájil přechod rozvodněného veletoku. V první 10 jsem přišel o jednoho jezdce. V druhé desítce o 4. Postupně jsem již na jeho břehu rozvinul zajímavou téměř "napoleonskou situaci." Zdenda měl všechno na z mého pohledu levém křídle. Něco málo na středu a na pravém křídle mé kyrysníky. Opět musel nějak jednat. Do to jsem se s lehkou pěchotou a za nima s řadovou pěchotou nasunul na most. Další klíčový okamžik se blíží.
   Na pravém křídle si moji kyrysníci vedou dobře. Redukují a ničí 20tku řadové pěchoty. Na mostě lehká pěchota střílí do Zdendovo 30tky řadové pěchoty a opět je redukuji téměř na polovinu. Posléze se o ně - mám pocit - postarají kyrysníci. U mostu se ještě chvilku střílí. Zdenda mi ruší lehkou pěchotu. Věřím si. Protože po dalších bojích už má Zdenda "jen" 1x 10 kyrysníků (druhou desítku zrušila moje děla), potom asi 1x 15 mužů lehké pěchoty a jedno platíčko řadové pěchoty s jedním vojáčkem. Ten mi ovšem zavařil...
   Situace se nakonec vybarvila tak, že Zdenda objetoval cíl mise - člun, nechal mne jej obsadit - a vrhnul všechnu energii na ubránění druhého cíle hry. Moje řadová pěchota zůstala zablokovaná na mostě. Nemohli dál, protože most hrdinně držel onen jeden vojcl. 6 výstřelů jej nedokázalo zabít (tak nějak to myslím bylo). Posléze se k mostu dosunula ruská lehká pěchota. Cítil jsem se v klidu. Byla dost daleko od mé pěchoty. Ovšem Zdanda na pocity nedá a tak vše přeměřil a ty syčáci prodejní na moji řadovku dostřelili. Nastala krvavá lázeň a bylo již zřejmé, že svoji pěchotu k cíli mise nedostanu. S vypětím posledních sil... s hrdinstvím jednoho neznámého ruského vojína a uchvácených ostrostřelců lehké pěchoty vše dopadlo na hořkou remízu...
   V prvopočátku Zdenda věřil ve snadné vítězství. Ke konci jsem si zase věřil já... nakonec remíza. Hra byla velice příjemná, plná zvratů, masakriózní střelby, hrdinských činů na obou stranách... těším se na odvetu...


úterý 15. ledna 2013

Generální štáb

Přináším ukázku pravidel pro GENERÁLNÍ ŠTÁB a MALÉ VELENÍ. Generální štáb se skládá z dvou malých velení. Malé velení je na podstavečku děla a skládá se z 5 modelů. Generální štáb - boční hranou podstavečku k sobě postavíte dvě malá velení (vznikne tak jednotka o velikosti podstavečku pro 20 pěchotu).



Zde ukázka pravidel:
--------------------------------------------------------------------------------------------------------

Velitelské jednotky
Zcela novou kategorií jsou velitelské jednotky. Ty přinášejí do hry další herní
kombinace a možnosti. Pojďme se seznámit s generálním štábem!

Generální štáb je bonusová jednotka. Může být součástí armády, která obsahuje minimálně
tři oddíly pěchoty (minimálně 20 modelů na oddíl), tři jednotky jízdy (minimálně 7 modelů v
jednotce), tři děla. Generální štáb může mít strážní oddíl.

Speciální funkce generálního štábu:
a) přehoz na iniciativu na začátku kola - pokud hráči nevyhovuje výsledek hozené iniciativy
na začátku kola, může využít rozkazu svého generála a vyvolat tak nový hod na iniciativu.
K6 hází oba hráči. Pokud má protihráč svůj generální štáb, může vyvolat další (v pořadí třetí
resp. druhý) přehoz iniciativy. Přehoz na iniciativu je možné použít pouze jednou za kolo a
pouze 3x za celou hru. Znamená to, že se hráči v rámci jednoho kola mohou "přehazovat".

b) dvě akce za sebou - hráč vlastnící generální štáb může vyhlásit tzv. dvě akce. V praxi to
znamená, že nepřítel je přinucen jeden svůj tah v rámci jednotky (pohyb, střelba, boj z blízka)
vynechat. Oproti tomu hráč se štábem hraje se dvěmi jednotkami, nebo jednou jednotkou
2x po sobě. Dvě akce se oznamují v okamžiku provedení, resp. těšně před provedením
zámýšlené akce.

př.: za normálních okolností pohne jednotkou hráč. č.1, potom hráč č. 2, dále hráč. 1 a tak se
střídají dál a dál. Pokud hráč č. 2 vlastní generální štáb, může vyhlásit “dvě akce”. Situace
pak vypadá takto - jednotkou pohne hráč č. 1, potom hráč č.2 a opět hráč č. 2, následně hráč
č. 1 a již se hraje podle standardního mechanismu. Taktéž je možné druhou akci použít v
situaci, kdy jednotka nemůže jinou další akci dle základních pravidel provést viz. Pochodová
formace.

Pokud mají generální štáb oba hráči, mohou si své dvě akce rušit hodem K6. Vyšší hodnota
vyhrává a určuje, zda dvě akce proběhnou či ne. Generální štáb může vyhlásit dvě akce
2x pro pěchotní oddíl, 2x pro jízdní oddíl a 2x pro dělostřelce za celou hru. Lze užít pro
fázi pohybu, střelby nebo boje z blízka. Není možné rozkazy kumulovat, tzn. nutit jednotku
provést až tři akce (vlastní akce + rozkaz + rozkaz = nelze).

c) slučování jednotek může přispět k udržení lepší bojeschopnosti jednotky. Pokud se v
pohybové fázi dostanou do kontaktu dvě jednotky stejného druhu (např. pěchota a pěchota),
je možné mezi nimi přesouvat jednotlivé vojáky. Počet slučování není omezen. Slučovat se
mohou všechny druhy vojska (jízda a jízda, atd.)

př.: stav pěší jednotky původně o dvou řadách (tzn. 20 vojáků) byl bojem zredukován do
počtu deseti vojáků, tzn. jedné řady. V pohybové fázi se dostane do kontaktu s oddílem
čítajícím 30 vojáků ve třech řadách. V ten okamžik může být 10 vojáků z “třicítky” převeleno
do zredukované “dvacítky” tak, aby došlo k opětovnému navýšení na 20 vojáků ve dvou
řadách. Po této akci nám vzniknou dvě jednotky po dvaceti mužích. Takto přesouvat je
možno libovolné množství vojáků. Dodržena musí být podmínka maximálního počtu vojáků
v původní jednotce (dvacítka nemůže být doplněna na třicet) a pravidlo minimálního počtu,
kde jednotka, která přesunula své vojáky do jiné musí na konci této fáze čítat minimálně 10
vojáků. Přesunutí se nemůže provést u jednotek v boji zblízka.

Malé velení je alternativou ke generálnímu štábu. Malé velení se hraje při hrách na menší
bodový formát. Rozdíl je v tom, že malé velení umožňuje využít pouze jednu schopnost
generálního štábu. Tato schopnost musí být oznámena na začátku hry. Veškerá pravidla
speciálních schopností jsou totožná s generálním štábem. Taktéž může mít strážní oddíl.

Pro použití malého velení musí armáda obsahovat: dva pěší oddíly minimálně o dvaceti
mužích každá minimálně. Dvě jednotky jízdy (minimálně 7 modelů v jednotce) a jedno dělo.

Strážní oddíl
Jedná se o speciální jednotku, která je určena k ostraze a strážení jiných důležitých jednotek
(generální štáb, malé velení, dělostřelci). Strážní oddíl má pouze dvě řady. A tyto dvě řady
vždy střílí. Tzn. Neprovádíme hod na zjištění kolik řad střílí. Zde automaticky vždy střílí obě
řady. Jinak se chová jako normální pěchota. Ve hře mohou být až dva strážní oddíly. Nejedná
se o jednotky útočné. Jejich hlavním úkolem je ochrana svěřených jednotek. Proto se vždy
drží pospolu (alespoň částí podstavce do 12 cm od okraje podstavce chráněné jednotky).
------------------------------------------------------------------------------------------------------------


sobota 12. ledna 2013

26. 1. Warapple gaming day (pro přihlášené)

26. 1. 2013 proběhne v Jablonném nad Orlicí herní den. Sejdeme se v ZŠ Jablonné nad Orlicí, asi kolem 9:00 až 9:30. Opět bude káva, čaj. Objednáme si pizzu. Pití si tradičně vemte svoje. Nezapomeňte přezůvky.

Celá akce měla být primárně zaměřená na hru Napoleon. Vrba mne však přesvédčil, aby se vše neslo více v herním a otevném duchu.

Hrát se tedy bude Napoleon, Blood Bowl, asi nějaké kartičky, možná deskovka. Pokud příjde Watchdog, mohlo by se zahrát i Wings of War/Glory.

Chtěl bych poprosit ty, kteří nebudou hrát Napoleona, ať se donluví přesné co chtějí a budou hrát - alespoň přibližně. Ať vím kolik místa budeme potřebovat. Také bych byl rád, aby to mělo malinko štábní kulturu a opravdu se hrálo. Postávající hloučky jsou fajn, pokecat se musí, ale čas je vzácný.


Navíc... bude-li někdo hrát hru u které potřebuje více klidu, můžu je šoupnout do jiné třídy. Proto prosím hráče jiných her - domluvte se co budete asi hrát, jaké hry přivezete a dejte mi vědět na hofále, nebo pod tento článek do komentu či na mail w40krybnik@gmail.com .
Hráče hry Napoleon byh chtěl požádat o to, aby se pokusili sestavit alespoň některé své jednotky - armády. Slíbil jsem zaslání pokročilých pravidel, ale zatím to nestíhám. Obdržíte část pok. pravidel z pracovní verze. Tu prosím nikde nešiřte. Další info na hofylandu či zde.



pátek 11. ledna 2013

Bilance - klikni sem

Tak jak napsal Zdendalini na svém http://cowolfenburg.blogspot.cz/ o údálostech 2012 a plánech do 2013, rozhodl jsem se, že se pokusím o něco podobného. Avšak jelikož můj sloh není tak vytříbený jako Zdendův, asi to nebude takové počtení.

Zlaté časy W40K hraní
I pro mne byl rok - z pohledu wargamingu - přelomový. Ke hraní figurkových her jsem se dostal někdy v letech 2004 - 5. Pravý boom nastal až se začátkem hraní W40K. Bylo to přesně když vyšla 5. edice a já se mohl naplno ponořit do studování pravidel a paintění armády Space Marines.

Nejdůležitější věc, kterou mi hraní 40K dalo, bylo to, že jsem se dostal mezi lidi. Že jsem poznal spoustu nových tváří a navázal "přátelství" a zařadil se do "komunity". Byl jsem šťastný, že někam patřím a že se můžu s někým ztotožnit. Tak jak jsem spoustu lidí poznal, tak jsem i několik lidí ke 40K přivedl. V současné době jsou tu asi dvě stálice a to je Pepe (Necrons) a Mouka (Chaos Marines). Ostatní po několika letech hraní odpadli, přestali hrát. Do skupiny odpadlíků jsem se zařadil i já. Byť jsem se snažil a dlouho si věřil - či se vnitřně přemlouval - že se 40K končit nebudu - a to opět hlavně kvůli kontaktu s lidmi, kvůli hraní a tomu všemu okolo. Nicméně situace je přesně obrácená. A bude to asi podobné jako u Zdendaliniho. Nemám momentálně chuť učit se nová pravidla, nemám chuť dokupovat nově potřebné - dražší než dřív - modely a navíc mne celkově prostředí 40K přestalo... bavit? (ve skutečnosti jsem fluffu 40K nikdy zcela nepropadl a hru jsem bral spíš jako prosté válčení) Čeho nejvíc lituji? Lituji toho, že jsem mimo komunitu. Že jsem ztratil kontakt, že už tu žádní lidé nejsou. To mi opravdu vadí a chybí mi to. Tohle považuji za jednu ze skutečně přelomových událostí v roce 2012.

1. turnaj hry Napoleon - před bitvou
Rozlučka s 40K mi dala prostor abych si jednak splnil svůj sen a jednak vyplnit prázdné místo po 40K. Někdy na podzim 2011 jsem začal rozmýšlet svoji vlastní hru. Od ledna 2012 byla zahájena práce na hře Napoleon. Na konci záři byla na http://hranapoleon.blogspot.cz publikována základní pravidla k této hře. V návalu radosti a zahleděnosti do sebe jsem začal přesvědčovat okolí, že hra Napoleon v základních pravidlech je nebetyčná zábava a to i s menším počtem jednotek. Všem takovým lidem se omlouvám. Po půl roce intenzivního hraní musím říct, že pouze základní pravidla a něco málo jednotek může spíš hru potopit.

Opravdovou jiskru dostala hra až při použití rozšířených pravidel a velkém počtu jednotek. Pokročilá - rozšířená pravidla jsou momentálně ve fázi dokončování. O tom, že hra má "nějaký" potenciál svědčí i to, že se daří získávat nové hráče. Že někteří hráči wargamingem již zasaženi Napoleona hodnotí "i" :-) kladně, že wargamingové "prvničky" jsou schopny hrát po několika odehraných hrách (minutách) sami a že jsou ochotni utrácet peníze za nové a nové figurky do hry Napoleon. Docela bych se rád optal Bílka, zda všechny naše objednávky byly v celkovém souhrnu všech uskutečněných obchodů všimnutelné (nemyslím finančně jako spíš - hele prodávají se napoleonské války).

Hra Napoleon je pro mne momentálně top. Chci hru rozšířit, chci aby hrálo víc lidí a chci si "mastit vlastní ego", jak je všechno super. :-)

Krom toho, že od jednoho Rybníka se hra rozšířila už na dalších asi 8 až 10 hráčů, považuji za úspěch uskutečnění prvního turnaje v této hře. Úspěch je to, že se lidé zajímají a ptají, úspěch je to, že probíhá občasná diskuze a přání zdárného pokračování v díle.

Bylo zde (snad se teď nebudu plést) mírné nepochopení ze strany hráčů historického wargamingu. Hru jsem jasně deklaroval jako hru válečnou - strategickou, která primárně nekopíruje historickou skutečnost, ale "krade" si jen téma a atmosféru. Na druhou stranu jsem jim i tak vděčný za jejich připomínky a vysvětlení, protože - i když jsem neměl v plánu do hry historii přímo plést - začlenění a připojení hry blíže k historické skutečnosti může hru proměnit v něco atraktivnějšího. Suma sumárum - svoji prvotní myšlenku o "nepochopení" otočím o 180 stupňů... vlastně jsem za to moc rád :-) Posunu hru dál.

V roce 2013 chci s hrou Napoleon provést následující:

- dokončit a vydat I. rozšíření pravidel
- dokončit a vydat II. rozšíření pravidel
- dokončit a vydat mise, scénáře
- provést předváděčku v Brně
- provést předváděčku v Praze
- uskutečňovat turnaje
- připravit základní balení hry, které bude obsahovat dvě armády na menší formát, pravidla, měřítka, kostky, balsovou destičku pro tvorbu podstavců jednotek - jako De Luxe balení a potom event. jednoduché balení, kde budou dvě armády a pravidla 
- účastnit se akce grillhammer ve 4 až 6 členném týmu hráčů Napoleon
- dát tištěná pravidla do lepšího formátu, designu či prostě upravit formu - styl, grafiku atd.
- mít pravidla této hry v AJ

Moje Malifaux - můj paint
Ohledně jiných záležitostí spojených s wargamingem:

- zahrát si Malifaux
- kouknout na několik her Flames of War

S Moukou jsme se též bavili o možnosti květnové víkendové akce a la herní con. Bylo by to pro deskové a karetní hry a pro figurkové hry, které nepotřebují "velký" hrací stul (tzn. např. Mali ano).

To je asi vše. Děkuji Zdendovi, že mne nakopnul k napsání článku a zdravím všechny. Omlouvám se pokud některé pasáže vyznívají vychloubačně, nebyl to úmysl, ale snaha o přiblížení situace jak ji vidím.

No a na závěr. Pokud je mezi čtenáři někdo, kdo mi může pomoci s některými plány ohledně Napoleona, nechť se ozve.

Pokud je mezi čtenáři někdo, koho zaujala idea CONu, nechť se ozve též (pomoc s organizací).

Díky a přeji úspěšný rok 2013